1912

Sparta ve skupině A mistrovství Českého svazu fotbalového obsadila první místo bez bodové ztráty. V dvoukolovém finále po výsledcích 1:1 a 4:1 pak zdolala premianta skupiny B Kolín. Nemalé vzrušení provázelo duel se Slavií. Za stavu 1:1 byli po potyčce vyloučeni sparťan Fivébr a slávista Maizl. Oba však odmítli odejít ze hřiště, a tak sudí zápas v 30. minutě ukončil. Svaz rozhodl, že se utkání bude opakovat a los určil hřiště Sparty. Slavia nesouhlasila a  vystoupila s požadavkem hrát s vyloučením veřejnosti.

1919

V mistrovství Středočeské župy Sparta překvapivě prohrála s Unionem Žižkov 1:2, ale pak šestkrát zvítězila. Slavia však neklopýtla ani jednou a před utkáním se Spartou měla tedy dvoubodový náskok. Rozhodující střetnutí o titul provázelo hodně nervozity a nepřesností. Sparta sice měla více ze hry, ale v koncovce jí štěstí nekvetlo. Sedláček a po něm Pilát neproměnili dokonce ani pokutové kopy. Už to vypadalo na hubenou bezbrankovou remízu, avšak nakonec Janda-Očko dvěma góly rozhodl o tom, že prvním mistrem Československa se díky lepšímu skóre stala Sparta.

1922

Mistrovství hrálo poprvé 14 klubů a o prvenství se zase rozhodovalo mezi letenskými “S.” Oba týmy prošly soutěží bez ztráty jediného bodu, takže jejich souboj byl očekáván s velkým zájmem. Slávistický stadion byl beznadějně vyprodán, když v jeho ochozech se tísnilo 24 tisíc diváků. Sparťanský orchestr pod taktovkou Piláta předvedl fotbalový koncert a ozdobil ho góly Červeného, Jandy a Hajného. Sparta získala titul poprvé a také naposledy s plným počtem 26 bodů a s pozoruhodným skóre 51:12.

1926

Druhý ročník nejvyšší soutěže s 12 kluby se poprvé hrál systémem podzim - jaro a dvoukolově. Sparta získala prvenství po velkém boji se Slavií, kterou nakonec po vzájemných výsledcích 3:2 a 1:3 předstihla o jediný bod. Třikrát remizovala (s Nuselským SK, Meteorem VIII a Čechií Karlín) a podlehla jen jednou Slavií, kterou kromě Sparty porazil 2:1 i AFK Vršovice a další dva body ztratila plichtami 2:2 s Viktorií Žižkov. Nejlepším ligovým střelcem s 32 góly se stal sparťanský Dvořáček.

1927

Opět se hrála jen Středočeská liga a pouze na jaře, tedy jednokolově. Sparťanská záloha Kolenatý, Káďa, Hajný byla patrně nejlepší řadou v Evropě a zejména Káďa se stal pojmem. Vzájemná utkání letenských rivalů vyhrála Sparta 1:0, což také rozhodlo o jejím prvenství. V sedmi utkáních ztratila jen bod remízou 2:2 s AFK Vršovice. Slavia pak ještě remizovala s Viktorii Žižkov, takže zůstala s dvoubodovým mankem druhá.

1932

Sparta byla v čele devítičlenné tabulky už po podzimu, přestože Slavií podlehla 1:3 a v Náchodu remizovala 4:4. Po jarním vítězství 2:1 nad Slavií si mistrovský titul s pětibodovým náskokem zajistila už tři kola před koncem. Neobvyklost letenského derby spočívala v korektní hře obou mužstev a zároveň i ve změně jednání klubových funkcionářů. Rozum zvítězil nad zlovůlí, mír nad válkou. Nejlepšími střelci tohoto ročníku se stali sparťané Braine se šestnácti a Silný se čtrnácti góly.

1938

První Spartu od druhé Slavie dělila sedmibodová propast. Obě derby vyhrálo naše mužstvo - na podzim 2:1 a na jaře dokonce 5:1, což bylo skóre vpravdě historické, neboť tak vysoko v mistrovském utkání Sparta Slavii nikdy neporazila. Premiéru měl sparťanský útok Říha, Senecký, Zeman, Nejedlý, Radó.

1939

Ze soutěže vystoupila Bratislava, všechny její podzimní zápasy byly anulovány a  ligu dohrálo 11 mužstev. Titul obhájila Sparta, ale jen o jediný bod opět před Slavií, kterou však v odvetném střetnutí rozdrtila rekordně 5:0. Slávisté jako čerstvý vítěz Středoevropského poháru i podzimní ligy byli favority, ale už po dvaceti minutách vedl náš tým brankami Říhy, Nejedlého a Seneckého 3:0. Zeman pak dvěma góly stanovil konečné skóre.

1944

Na podzim 1943 Sparta pouze jednou remizovala a na jaře pak ještě třikrát. Slavii porazila 3:1 a 1:0. Nakonec se s tříbodovým náskokem a bez jediné porážky znovu stala mistrem. A jedna rarita: V roce 1942 při pádu až na dno ligové tabulky i při její jízdě plné potlesku od podzimu 1943 trénoval mužstvo Josef Kuchynka.

1946

V úvodním poválečném ročníku bylo 12 českých a slovenských mužstev rozděleno do dvou skupin, z nichž první vyhrála Slavia a druhou Sparta s náskokem devíti bodů před Baťou Zlín. A tak se Praha mohla těšit na dvoukolový souboj gigantů. Slavia byla mírným favoritem, jenže papírová forma vzala za své. První utkání vyhrála Sparta 4:2 zásluhou dvou gólů v závěrečných osmi minutách. V odvetě pak Sparta triumfovala 5:0. Kritika chválila především Ŕíhu, ale uznání si zasloužil celý tým.

1948

Po podzimu měla k titulu nejblíže Bratislava, na jaře poprvé v historii začali po prvenství sahat “klokani,” ale ve finiši bylo všechno jinak. Před posledním kolem měly v popředí tabulky pražská “S” stejný počet bodů. Slavia sice vytvořila nevídaný ligový rekord, když České Budějovice rozdrtila 15:1, ale Sparta jí ) odpověděla rovněž přesvědčivě. V Žilině vyhrála 7:2 a po jednoroční přestávce znovu vystoupila na Olymp.